Je název semináře o uprchlících v moderních dějinách, který pořádalo Židovské muzeum v Praze a kterého se mohli v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zúčastnit 21.11. i pedagogové z AG. Přednášející na semináři se snažili přítomným učitelům (nejen dějepisu) přiblížit situaci uprchlíků na českém území a vztah české společnosti k uprchlíkům od konce 1. světové války do současnosti.

O židovských uprchlících před druhou světovou válkou pojednávala přednáška pana Michala Frankla „Uprchlíci v době národního státu“, do období po skončení 2. světové války jsme se dostali v přednášce pana Martina Šmoka „Poválečné Československo jako křižovatka židovských nadějí“ a také v přednášce Kateřiny Králové „Řečtí uprchlíci v Československu“. Pan Jan Wittenberg nás informoval o vzdělávacích programech pro školy: „Dobrodruhy proti své vůli“ a „Nevítaní cizinci“. Současnosti se věnoval ve svém příspěvku pan Martin Rozumek (ředitel občanského sdružení Organizace pro pomoc uprchlíkům), který nás seznámil s aktuální situací v ČR. 

Seminář uzavřela beseda s paní Fatimou Rahimi. Na semináři se sešli učitelé od Plzně až po Ostravu a věřím, že všem zúčastněným seminář pomohl k moudřejšímu chápání současné situace, a že právě takové semináře mohou být účinným nástrojem proti dezinformacím a předsudkům ve společnosti.

Iva Bekárková