Ve středu 24. května se sešli na naší škole absolventi AG, kteří zakončili své studium již před 67 lety. V čajovně si společně popovídali u šálku kávy a čaje a zavzpomínali na svá studijní léta a své spolužáky. Přivítal je také Mgr. Libor Ondráček a ředitel školy Mgr. Jan Košárek, který jim přiblížil současný život školy a průběh plánovaných rekonstrukcí.

 

Pan Mgr. Zdeněk Věrný nám po své návštěvě AG napsal o okolnostech studia a historii své třídy:

„Historie naší třídy začíná v roce 1945, kdy po německé okupaci byly opět v ČSR otevřeny vysoké školy a gymnázia, včetně církevních škol. Proto řada z nás, chlapců, využila dlouho očekávající příležitost ke studiu na AG v Kroměříži. Po přijímacích pohovorech z českého jazyka a matematiky jsme byli zařazeni do kvarty v počtu 21 studentů. Vyučovali nás kněží, kteří měli aprobaci na určité předměty, oslovovali jsme je „páni profesoři”. Velkou výhodou pro nás studenty bylo, že škola je v jedné budově. Postupně jsme absolvovali vyšší třídy. V roce 1949, kdy jsme byli v septimě, začaly nečekané změny nařízené vládnoucí, komunistickou stranou. Církevní školy byly rušeny a nastala persekuce církve. Studenti AG byli rozpuštěni a museli pokračovat ve státních gymnáziích v blízkosti svých domovů. Pro nás oktavány vymohlo ředitelství AG, že můžeme jako jediná, nejvyšší třída, zůstat v semináři s tím, že na výuku budeme docházet do Benešova státního gymnázia. V roce 1950 jsme na tomto ústavě dokončili středoškolské vzdělání maturitou.

V naší třídě byla řada nás zájemců pokračovat ve studiu na teologické fakultě. Komunisté ponechali v republice pouze jednu fakultu, a to v Litoměřicích. Tato fakulta měla vychovávat moderní kněze v novodobém politickém duchu. Proto nám bylo naznačeno, hlavně našim spirituálem, nehlásit se na tuto fakultu. Snad bych jen doplnil, že jsme se začali orientovat na jiné vysoké školy. Někteří z nás však byli nedoporučeni, poněvadž dostali špatný kádrový posudek MV KSČ.

V nynější době, kdy nám Pán Bůh některým (osmi spolužákům) dopřává vysokého věku, vidíme vše z jiného úhlu a hodnotíme, zda jsme své poslání v životě splnili. Jsme bohatí svými vzpomínkami, a proto se také rádi spolu každoročně setkáváme a navštěvujeme svůj bývalý domov – AG, kde jsme prožili kus svého mládí.

Chtěl bych při této příležitosti poděkovat i panu řediteli Košárkovi a jeho zástupci, kteří nás přátelsky přivítali v AG. Byli jsme všichni dojati téměř příbuzenskými vztahy. Srdečně zdravím všechny studenty a zaměstnance školy.”

0620

0620