V neděli 20. ledna odjely třídy 3.T a 1.B na lyžák na tradiční a ikonickou Kohútku. Proč ikonickou? Protože se nachází téměř „na konci světa“. Cesta zde končí na stejnojmenném kopci, který se tyčí do výšky 913 m. Jsme na hlavním hřebenu Javorníků na hranici se Slovenskem. Nic tu není, jen dvě chaty, Javorka, na které jsme bydleli, a Kohútka, Československé infocentrum a stanice Horské služby.

Výhled počasí vypadal přívětivě, týdenní předpověď udávala mrazivý, ale také slunečný ráz počasí. Do středy bylo nádherně, ranní mrazy okolo -10 stupňů, denní teploty okolo-5. Ve čtvrtek a pátek se počasí trochu pokazilo, na lyžařském elánu nám to ale nic nevzalo.

Ještě v neděli jsme se stihli rozřadit do družstev podle lyžařské výkonnosti od 1. až po 4. družstvo a snowboardisty. Hned od pondělí jsme začali tvrdě pracovat na našich lyžařských dovednostech. Nejtěžší práci a námahu měli ve 4. družstvu. Zde někteří stáli na lyžích poprvé. Umět „nastavit“ pluh a rozjet se s ním po svahu vyžaduje vzácnou trpělivost a velké odhodlání. A v závěru výcviku se velké odhodlání přetavuje do bravurního sjezdu „červené“. U dalších družstev to bylo poněkud jednodušší, neboť zde již mají lyžaři jisté zkušenosti a dovednosti, sjezdovku většinou bezpečně zdolávají. Téměř snadné to mají členové 1. družstva, neboť ti jen individuálně odstraňují jednotlivé lyžařské nedostatky a pilují vlastní styl. Snowboardisté byli pokročilí a začátečníci.  Začátečníci jezdili s Aničkou a ti pokročilí to „dávali“ s Arnoštem.  

Ani jsme se nenadáli a je pátek, týden utekl jako voda. Lyžák nám končí a vracíme se zase rádi domů. Všem frekventantům kurzu patří poděkování a obdiv za jejich lyžařské výkony.

Další fotografie.