Ctnost: věrnost

Židovka, konvertitka ke katolické víře, filozofka, pedagožka, karmelitánská mniška a mučednice, jejíž život se uzavřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Patronka Evropy. Patronka dětí, jež ztratily rodiče. Edith Steinová.

Narodila se v r. 1891 ve Vratislavi v židovské rodině. Od útlého dětství velmi bystrá, ale také svéhlavá. V době, kdy vysokoškolsky vzdělané ženy byly vzácností, studovala germanistiku, psychologii a především filosofii; v doktorském studiu spolupracovala s E. Husserlem, zakladatelem fenomenologie. Za první světové války si uvědomovala velmi silně povinnost vůči vlasti a vůči člověku v nouzi, přerušila svá univerzitní studia a nastoupila ke zdravotnické službě ve vojenské nemocnici.

Během studií se odvrátila od tradiční židovské víry, puzena k hledání pravdy. Jednou z nejznámějších epizod života Edith Steinové je rozhodující noční četba Vlastního života napsaného Terezií z Avily. Ráno si koupila průvodce mší a katechismus a začala se nábožensky vzdělávat, aby se mohla nechat pokřtít. V roce 1922 přijala křest a stala se katoličkou.

V následujících letech pracovala jako učitelka, kromě toho byla zvána na přednášky a kongresy            v různých evropských městech, takže neztratila kontakt s akademickým světem. Jejími tématy byla role ženy v současné společnosti, otázky z oblasti pedagogiky a antropologie, později se začala věnovat fenomenologické reinterpretaci Tomáše Akvinského. 

Krátce působila v Německém institutu pro vědeckou pedagogiku, ale jako žena a Židovka musela institut v r. 1933 opustit. Tehdy uskutečnila svůj sen, vstoupila do kláštera karmelitek v Kolíně nad Rýnem. Aby svou přítomností neohrozila nejen sebe, ale celou tamější komunitu, odešla r. 1938 do Nizozemí, do kláštera v Echtu. Ani ten ji neuchránil před hromadnou deportací všech katolíků židovského původu do koncentračních táborů.

Z posledních dnů jejího života se dochovaly jen útržkovité zprávy o tom, jak se snažila i ve vypjaté situaci uchovat rozměr lidskosti a starosti o druhé. Několik málo svědectví, které máme o její cestě do Osvětimi, popisuje její neuvěřitelný klid uprostřed veliké paniky transportu a projevů extrémní úzkosti; ve zmatku davu se ujímala péče o opuštěné děti a snažila se je utěšovat. Přesné datum a místo její smrti neznáme, zemřela zřejmě 9. srpna 1942 krátce po příjezdu do Osvětimi.

Její smrt zůstává gestem lásky a věrnosti, nikoliv náboženského fanatismu. Lásky, která jde až do krajnosti, která je ochotna nabídnout život i za vzdálené: za německý a za židovský národ, tedy za ty, kdo ji vytrvale odmítali přijmout do svého společenství, přiznat jí domovské právo.

                                                                                                    Zdroj: www.karmel.cz, www.cestanahoru.org

 

Podívejte se na krátký film o životě této mimořádné ženy: https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-zahynula-edith-steinova-9-srpen-1942-153057