Málokterý středoškolák má šanci během studia ovlivnit světové dění. Je tu ovšem možnost si to alespoň pár dní vyzkoušet. Právě tuto možnost nabízí Pražský studentský summit.

Jedná se o simulaci několika skutečných mezinárodních organizací, jako je OSN, NATO, EU atd. Studenti se do tohoto projektu vybírají na základě eseje. Poté si musí zvolit stát, který budou zastupovat.  I když to nebylo plánováno, stal se domovským státem studentů AG Honduras.

DISEC

Jedná se o orgán, který řeší otázky mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení. V plném počtu je zde přítomných přes čtyřicet států z celého světa – impérií i malých zemí třetího světa. Na letošním 24. ročníku byly projednávány tyto body agendy: Odminování, Regulace autonomních zbraňových systémů AWS (pro laiky: jedná se o zabijácké roboty, kteří se sami rozhodují o tom, zda zabijí nepřítele, bez dozoru člověka) a Zóna míru v Indickém oceánu. Přes vážnost témat mohli zažít delegáti i mnoho legrace, a to díky poněkud kontroverzním návrhům, jako bylo zaměřování AWS podle barvy kůže, Trojí dělení Kolumbie nebo hegemonie Hondurasu v Indickém oceánu.

UNEA

Environmentální shromáždění Organizace spojených národů (zkráceně UNEA) je orgánem řešícím otázky změny klimatu a znečištění naší překrásné (dříve) modré planety. V simulaci Pražského studentského summitu je v něm zastoupeno 40 delegátů z nezávislých států a několik pozorovatelů z nadnárodních organizací. Tento rok si UNEA vzala na paškál tyto body agendy: znečištění oceánů plasty, environmentální migrace a „fast fashion“ (problém neekologického nadbytku výroby oblečení za pomoci chemicky škodlivých látek). Shromáždění docházelo k srozumitelným rezolucím, kterými by jistě nepohrdlo ani opravdové UNEA. Rezoluci o plastovém znečištění se dokonce podařilo prosadit ve Valném shromáždění OSN. Co se ale nepodařilo protlačit, byla rezoluce o „fast fashion“, která „doporučovala státům, aby své občany učila na veřejnosti chodit tak, jak je Pán Bůh či jiná alternativa, stvořil“. V environmentálním shromáždění se delegát tedy nejen dozvěděl o nemocech zabíjejících naši planetu a naučil se, jak je léčit, ale zažil i mnoho zábavy.

 

Trocha faktů

Přesto, že většina zde napsaného zní poněkud nereálně, jedná se o skutečný projekt. Pražský studentský summit, jehož 24. ročníku jsme se zúčastnili, je velmi prestižní akce zmiňovaná i v médiích. Během roku jezdí téměř čtyři stovky studentů SŠ a VŠ na přípravná setkání do Prahy, která je vzdělávají nejen v otázkách mezinárodních vztahů, ale i fungování jednotlivých organizací. Pět sobotních setkání je po půl roce uzavřeno čtyřdenní konferencí. Tato akce se konala od čtvrtka 21. března do neděle 24. března. Ubytování nám laskavě a nezištně zařídila škola sv. Štěpána v Praze, jejíž žáci si dodnes myslí, že je navštívili dva Honduráci, jak obyvatele této krásné země nazývají.


 

Jako zajímavost přináší zpravodajci AGKM část uniklého scénáře k další epizodě známého projektu Slavné dny:

Den, kdy Honduras ovládl Indický oceán

*intro*

Vypravěč: Píše se rok 2019. Je 23. března, 9.00 hodin ráno a delegát Honduraské republiky Jakub Zavřel právě vchází do hotelu Olympik. V hlavě má plán na vznik mezinárodní protipirátské flotily v Indickém oceánu, který chce předložit na jednání DISEC. Nemá však ještě ani tušení, co bude následovat.

*akční hudba*

Vypravěč: Do jednacího sálu DISEC vchází pozdě. Jednání je už v plném proudu, a tak tiše usedá na své místo a připravuje si projev. Asi po deseti minutách se hlásí o slovo a míří k řečnickému pultu. Ví, že Honduras je malý stát daleko od strategického území Indického oceánu, a tak aby jednání urychlil, vyzývá všechny ostatní delegáty, kteří zastupují státy mimo problematickou oblast, aby se postavili za svého největšího spojence a nezdržovali jednání. Sám v zápětí vyjádří svou plnou podporu americkému delegátovi.

Delegát USA: Byl jsem tímto konstruktivním návrhem mile překvapen a ocenil jsem snahu Hondurasu o urychlení jednání. Sám jsem také slíbil našemu novému partnerovi všestrannou pomoc.

Vypravěč: Tímto ovšem snahy smělého honduraského diplomata neskončily. Brzy znovu vystoupil k řečnickému pultu a pronesl projev, který změnil dějiny.

*akční hudba*

Vypravěč: Poté, co přednesl svůj návrh vzniku mezinárodní protipirátské flotily, do které nabídl i honduraské jednotky, setkal se pouze s nedůvěřivým smíchem. Když ovšem dokázal přesvědčit ostatní delegáty, že oni experti skutečně existují, začala se psát historie. Během důkazů existence těchto jednotek se totiž zmínil také o tristní situaci honduraského námořnictva. Když popisoval, jak se všech dvacet člunů, většinou půjčených na leasing od Izraele, snaží honit piráty v Karibském moři, plnil se sál výbuchy smíchu, ale také  - a to především -nezištnou solidaritou. Za každou jeho další větou následoval bouřlivý aplaus, který ještě více rozdmýchával vlnu sounáležitosti. Nakonec zakončil projev památnými slovy: „Naše jednotky jsou vám k dispozici. Budou toho, kdo si pro ně přijede. My nemáme jedinou loď.“

*dojemná hudba*

Vypravěč: Jeho projev zakončil bouřlivý potlesk. Nikdo nemohl uvěřit tomu, co následovalo. Přes patnáct delegátů zemí celého světa (Indie, Spojené arabské emiráty, Saudská Arábie, Rovníková Guinea aj.) vystoupilo a vyjádřilo podporu nápadu mezinárodní flotily, ale také předalo vlastní námořnictvo Hondurasu. V rezoluci OSN brzy vznikl článek, který deklaroval vznik protipirátské alianční flotily pod velením honduraských jednotek.

Šimon Kinc (delegát Hondurasu, UNEA): Nemůžu tomu uvěřit. Je to malý krůček pro Honduras, ale velký krok pro lidstvo! S celou delegací Hondurasu tento úspěch nadšeně oslavujeme!

Vypravěč: Přesto, že nakonec celý dokument spadl pod stůl, především kvůli zradě amerického spojence, už nikdo nemůže vzít Hondurasu to, že celé půl hodiny fakticky ovládal Indický oceán.

Jakub Zavřel, Šimon Kinc

2468

2469

2470

2471

2472

2473